Evropský automobilový průmysl na lopatkách: Green Deal, byrokracie a čínská konkurence

Německý koncern Volkswagen, největší evropský výrobce automobilů, oznámil snížení výrobních kapacit a propouštění v rámci úsporného plánu. Firma se snaží reagovat na klesající poptávku po elektromobilech a rostoucí náklady na energie, které jsou důsledkem emisních povolenek EU. Podobně postupují i další koncerny, které vnímají tlak na snižování emisí a další byrokratickou zátěž.

Podle údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) klesly v EU prodeje nových osobních vozů v roce 2024 o 1,8 % ve srovnání s předchozím rokem, přičemž prodeje čistě elektrických vozů se propadly o téměř 6 %. Analytici poukazují na to, že hlavním problémem je nedostatečná nabídka dostupných modelů a slabá dobíjecí infrastruktura.

Zásadní roli v krizi hraje evropská klimatická politika. Systém emisních povolenek (ETS) zvyšuje ceny elektřiny pro průmysl, což automobilky zdražuje výrobu. Podle studie německého Ifo institutu vzrostly ceny elektřiny pro průmysl v EU od roku 2021 o 40 %, zatímco v Číně a USA zůstaly stabilní. Tento rozdíl činí evropské továrny stále méně konkurenceschopnými.

K tomu se přidává byrokratická zátěž spojená s plněním cílů Green Dealu, které vyžadují, aby od roku 2035 byly všechny nové vozy s nulovými emisemi. Automobilky varují, že bez podpory státu a rozvoje infrastruktury nebude možné tyto cíle technologicky splnit, a mezitím se jejich náklady zvyšují.

Zatímco evropští výrobci bojují s náklady, čínské automobilky jako BYD nebo MG nabízejí elektromobily za výrazně nižší ceny. Například model BYD Dolphin stojí v Evropě kolem 30 000 eur, přibližně 765.000 korun, zatímco srovnatelný evropský elektromobil začíná na 40 000 eurech. Čínské vozy navíc těží z masivní státní podpory a levnější energie.

Zákazníci v Evropě navíc o elektromobily ztrácejí zájem. Podle průzkumu agentury McKinsey z roku 2024 by si 46 % evropských řidičů při příštím nákupu vybralo benzinový nebo naftový vůz, zatímco jen 38 % by zvolilo elektromobil. Důvody jsou vysoké ceny, nedostatek dobíjecích stanic a obavy z dojezdu.

Vlády některých zemí, včetně Česka, apelují na občany, aby kupovali domácí výrobky, a zdůrazňují národní hrdost. Tyto výzvy však postrádají smysl, protože evropské automobilky už léta přesouvají výrobu do zemí s nižšími náklady, jako je Čína, Mexiko nebo východní Evropa. Například Volkswagen vyrábí část svých modelů v Číně a USA, a to nejen pro místní trhy, ale i pro export. A lidé si toho jsou vědomi.

Podle dat Evropského statistického úřadu (Eurostat) klesl podíl automobilového průmyslu na HDP EU z 3,5 % v roce 2000 na 2,8 % v roce 2023. Tisíce pracovních míst v západní Evropě zanikly a nová vznikají spíše v Asii. Národní apely tak působí spíše jako gesto, které nemůže zvrátit ekonomickou realitu.

Volkswagen ve svém plánu budoucnosti sice slibuje levný elektromobil za přibližně 25 000 eur, ale jeho uvedení na trh se očekává až v roce 2027. Do té doby bude evropský trh zaplavován levnějšími čínskými vozy, a evropské automobilky budou muset dál omezovat výrobu.

Krize evropského automobilového průmyslu tak není jen přechodným výkyvem, ale důsledkem kombinace špatně nastavené regulace, vysokých nákladů na energie a globální konkurence, na kterou evropští výrobci nejsou připraveni. Bez zásadní změny politiky EU se může situace dále zhoršovat, a to i přes veškeré národní apely.