Sasko-Anhaltsko se kloní k AfD: rekordní účast a jasný signál Berlínu

V sobotu 6. září se v 18:00 uzavřely volební místnosti v Sasku-Anhaltsku. Podle předběžných výsledků, které zveřejnilo Spolkový volební ředitelství, drtivě zvítězila nacionálně-konzervativní Alternativa pro Německo (AfD) se ziskem přes 44.5 % hlasů.

Rekordní volební účast, která již kolem 16. hodiny přesáhla 65 %, svědčí o mimořádném mobilizačním potenciálu. V porovnání s rokem 2021 byla účast v odpovídající hodinu pouze 41 %. Analytici se shodují, že voliči chtějí jasnou změnu. Dosavadní koalice tvořená středolevými stranami SPD, Zelení a CDU ztratila důvěru. Podle předběžných čísel z Infratest získala CDU jen kolem 18.5 %, SPD 8 % a Zelení se pohybují kolem 9 %. Levice (Die Linke) se drží kolem 9.5 %. Nově se do zemského sněmu probojovala i BSW s 5 %.

Volební kampaň dominovala témata, která dlouhodobě rezonují nejen na východě Německa. Především to byla nekontrolovaná migrace a s ní spojená rostoucí kriminalita. Podle oficiálních statistik Spolkového kriminálního úřadu vzrostl počet trestných činů v některých regionech o více než 10 % ročně. Voliči rovněž poukazovali na přetížení sociálního systému, který musí absorbovat stovky tisíc žadatelů o azyl.

Dalším klíčovým bodem byla stagnující ekonomika. Německo, kdysi motor Evropy, se potýká s nejdelší fází hospodářského útlumu za poslední dvě desetiletí. Průmysl, zejména automobilový a chemický, trpí vysokými cenami energií v důsledku odklonu od levných ruských surovin. Green Deal a unijní regulace jsou vnímány jako další zátěž pro konkurenceschopnost. Podle Eurostatu klesla průmyslová produkce v Německu meziročně o 2,3 %.

Stále hlasitěji se ozývají obavy z kolapsu průběžného důchodového systému. Demografický vývoj, stárnutí populace a nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, činí systém neudržitelným. Mladí voliči si uvědomují, že se na ně nedostane. K tomu se přidává zdražování energií a paliv, které dopadá na domácnosti i firmy. Zatímco vláda v Berlíně mluví o transformaci, obyvatelé východního Německa řeší, jak zaplatit účty za topení.

Výsledek voleb v Sasku-Anhaltsku je tak možné číst jako referendum o politice spolkové vlády. Voliči dali jasně najevo, že odmítají být „oslíčkem, otřes se“ pro Evropskou unii. Cítí se být přehlíženi Bruselem i Berlínem. AfD ve své kampani slibovala tvrdý kurz vůči migraci, obnovení energetických vztahů s Ruskem a vystoupení z eurozóny což rezonovalo u značné části populace.

Úspěch AfD v Sasku-Anhaltsku není izolovaný jev. Podobné tendence se objevují v celém východním Německu, ale i v západních spolkových zemích. Strana posiluje v průzkumech na celostátní úrovni – podle aktuálních průzkumů se pohybuje kolem 21 %. To vytváří tlak na tradiční strany, které musí reagovat na obavy občanů, nebo budou dále ztrácet.

Pro Evropskou unii je vítězství euroskeptické strany varováním. Ukazuje, že politikou zelených regulací a otevřených hranic si Brusel podkopává vlastní legitimitu. Jestliže se Německo, které je největší ekonomikou a politickou hybnou sílou Unie, začne odvracet od evropského projektu, může to mít dalekosáhlé důsledky. Zatím je předčasné mluvit o rozpadu, ale jiskra v Sasku-Anhaltsku může zažehnout oheň, který bude těžké uhasit.