Cizinci mobilizují pro komunální volby: čeká nás budoucnost západu?

V českých městech žije podle Českého statistického úřadu přes milion cizinců. Když se o nich Čech vyjadřuje v pozitivním světle, bezesporu se mu vybaví turismus, mezinárodní obchod nebo příjemná dovolená v zahraničí s usměvavými a milými lidmi. V opačném gardu se hovoří o úbytku pracovních míst v důsledku přívalu levné pracovní síly a o vyšší zátěži státních služeb, ať už se jedná o zdravotnictví, školství, nebo infrastrukturu. Co se mu ale nevybaví, i z toho důvodu, že to zní až moc absurdně, je spojit cizince s jejich právy na politické rozhodování: nejen v Evropském parlamentu, ale i zde v České republice.

V komunálních volbách mohou v Česku volit občané jiných členských států EU, kteří zde mají trvalý pobyt. Občané třetích zemí mimo EU, včetně Ukrajinců, Vietnamců nebo Syřanů, zde hlasovat nemohou. Podle Českého statistického úřadu ke dni 31. 12. 2025 tvořili občané EU zhruba třetinu z celkového počtu 1 131 197 cizinců v ČR. Nejde tedy o masivní voličskou skupinu, ale o menšinu, která nicméně může v některých městských částech hrát svou roli.

Komunální volby v Česku dlouhodobě doplácejí na nižší zájem veřejnosti. Politici je často vnímají jen jako odrazový můstek do sněmovny, případně z nich dělají zástupné referendum o celostátní vládě. V očích voličů se tak dění v regionech často smrskne pouze na spory o financování lokální infrastruktury nebo na propírané dotační kauzy.

Pod povrchem této letargie se však rýsuje nová voličská síla, jejíž význam bude kvůli rostoucí migraci ze západních zemí postupně sílit. Domácí politická scéna na tento demografický trend zatím reaguje značně liknavě. Výjimkou zůstává Pirátská strana, která jako vůbec první z relevantních parlamentních sil nabídla cizincům žijícím v Česku předvolební manuál v angličtině. Nejsou v tomto směru zdaleka osamocení. Na internetu lze bezesporu narazit na jednotlivce, kteří to vidí podobně.

Československo a následně i Česká republika představovaly od konce druhé světové války demograficky velmi homogenní společnost, u níž nebyl důvod se podobnými otázkami zabývat. Rizika takového přístupu jsou přitom značná. Zatímco mnohé západní společnosti dnes čelí hluboké krizi, do Česka přicházejí cizinci právě z těchto zasažených zemí a snaží se u nás prosazovat své vlastní vidění světa, nově již s přímým posvěcením domácích politických lídrů.