Okamura žádá zrušení dávek pro Ukrajince. Právo EU je proti němu

Předseda SPD a místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura přišel na jednání vlády s návrhem na okamžité zrušení všech sociálních dávek pro ukrajinské uprchlíky s dočasnou ochranou. Podle něj jde o „neudržitelnou zátěž“ pro český rozpočet a „nespravedlnost vůči českým občanům“. Jenže takový krok by narazil nejen na ústavní principy, ale především na směrnici Rady 2001/55/ES, kterou je Česká republika jako členský stát EU vázána.

Směrnice o dočasné ochraně, aktivovaná v březnu 2022 poprvé v historii pro osoby prchající před válkou na Ukrajině, členským státům ukládá povinnost poskytnout těmto lidem minimální standard podpory, včetně přístupu k ubytování, zdravotní péči, vzdělání a sociálním dávkám. Tím se posouvá celá diskuze od morální obligace k vymahatelnému právnímu závazku. Česká vláda může měnit výši a podmínky dávek, ale nemůže je zrušit plošně bez porušení unijního práva.

Podle údajů Českého statistického úřadu bylo k únoru 2026 v Česku evidováno přes 398 000 osob ukrajinské národnosti s dočasnou ochranou. Česko tak hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků na počet obyvatel v celé EU. V celé Unii mělo tento status ke konci března 2026 celkem 4,33 milionu lidí – nejvíce v Německu (1,27 milionu), Polsku (961 405) a právě v Česku (379 820).

Konkrétní částky, na které mají ukrajinští uprchlíci v Česku nárok, se odvíjejí od tzv. humanitární dávky, která od 1. července 2023 kombinuje příspěvek na životní potřeby s uznatelnými náklady na bydlení: za prvních až pět měsíců (150 dní) se vyplácí ve výši životního minima, dospělá osoba tak dostává 4 860 Kč, k čemuž se přičítá příspěvek na bydlení, pokud žadatel bydlí v bytě zapsaném v evidenci MPSV; u zdravotně postižených dětí dávka od ledna 2025 vzrostla na 11 835 Kč a u zdravotně postižených dospělých na 11 690 Kč, zatímco pokud domácnost po pátém měsíci nemá objektivní důvod, proč si nezajistila vlastní příjem, klesá dávka od šestého měsíce na existenční minimum. V souhrnu Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun a od začátku roku 2022 do konce loňska stát na dávkách a další pomoci uprchlíkům vydal 62,5 miliardy korun.

I když právní rámec zůstává, jednotlivé státy EU v posledních dvou letech postupně utahují šrouby. Rozhodnutím Rady EU ze 4. srpna 2026 byla dočasná ochrana sice prodloužena do března 2028, ale s novou podmínkou: od 5. srpna 2026 nebude ochrana udělena žadatelům, kteří nedoloží splnění vojenských povinností na Ukrajině. Týká se to mužů i žen ve věku 18–60 let podléhajících odvodní povinnosti. Musí prokázat registraci k vojenské službě nebo vyřazení z ní. Jde o reakci na dlouhodobý tlak zejména Polska a Ukrajiny, které chtěly zabránit tomu, aby EU vyplácela dávky mužům vyhýbajícím se odvodu.

Konkrétní omezení dávek už zavedlo více zemí. Německo od dubna 2025 zachází se všemi nově příchozími Ukrajinci stejně jako s běžnými žadateli o azyl: ztrácejí zvláštní status válečných uprchlíků a dostávají výrazně nižší dávky. Polsko zavedlo bezplatné dočasné ubytování jen na prvních 120 dní a poté omezuje sociální dávky, pokud dotyčný z Polska odcestuje. Navíc propojilo nárok na dětské dávky s oficiálním zaměstnáním rodičů, což se dotklo asi 150 000 ukrajinských dětí.

Česko dávky doposud formálně vydávalo, ale postupně je zpřísňovalo. Od července 2023 se humanitární dávka počítá jako součet životního minima a uznatelných nákladů na bydlení. Po prvních pěti měsících klesá na existenční minimum, pokud domácnost bez objektivního důvodu nemá vlastní příjem.

Vzhledem k očividné snaze premiéra Andreje Babiše zbytečně nevyvolávat konflikt s Bruselem není pravděpodobné, že budou dávky v nejbližší době plošně zrušeny.