Mladić se vrací domů: Bělehrad připravuje pohřeb se státními poctami

V pátek 4. září 2026 přistál na bělehradském letišti Nikoly Tesly speciál s tělem Ratka Mladiće, bývalého bosenskosrbského generála, který zemřel ve vězení v Haagu. Letadlo doprovázela čestná stráž a na ranveji čekali zástupci srbské vlády. Mladić, odsouzený za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, strávil poslední roky v cele Mezinárodního reziduálního mechanismu pro trestní tribunály.

Podle srbských médií bude pohřeb probíhat s vojenskými poctami a za účasti nejvyšších státních představitelů. Premiér Miloš Vučević již dříve označil Mladiće za „obránce srbského národa“ a vyjádřil přesvědčení, že si zaslouží „důstojné rozloučení“. Tento postoj rezonuje s částí veřejnosti, která v něm stále vidí hrdinu, jenž bojoval za zájmy Srbů v Bosně.

Rozhodnutí uspořádat pohřeb se státními poctami vyvolalo ostré reakce jak v zahraničí, tak u části srbské společnosti. Zatímco vládní představitelé argumentují respektem k historické paměti, kritici poukazují na to, že Mladić byl pravomocně odsouzen za nejtěžší zločiny od druhé světové války v Evropě. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii ho shledal vinným z podílu na masakru ve Srebrenici, kde bylo zabito přes 8 000 muslimských mužů a chlapců.

Analytici vnímají krok bělehradské vlády jako součást širšího trendu posilování nacionalistické rétoriky. „Pro vládní stranu SNS je Mladić užitečným symbolem, který mobilizuje voliče a odvádí pozornost od ekonomických problémů,“ uvedl pro český server politolog z Bělehradské univerzity, který si přál zůstat v anonymitě. Podobné tendence byly patrné i při odhalování pomníků či přejmenovávání ulic po kontroverzních osobnostech.

Zatímco Rusko a některé země mimo EU vyjádřily pochopení, Brusel a Washington prostřednictvím svých mluvčích vyzvaly Srbsko, aby se „vyvarovalo kroků, které by mohly zpochybnit závěry mezinárodní spravedlnosti“. Vysoký představitel EU pro zahraniční věci ve svém prohlášení zdůraznil, že „uctívání válečných zločinců není v souladu s evropskými hodnotami“ a může ohrozit přístupové rozhovory se Srbskem.

V samotném Srbsku se očekávají protesty organizací občanské společnosti, které plánují v den pohřbu symbolicky uctít oběti Srebrenice. Na sociálních sítích se šíří hashtagy jako #MladićNeníHrdina a #PravdaProSrebrenici. Podle průzkumů veřejného mínění z posledních let však více než polovina Srbů vnímá Mladiće pozitivně, což ukazuje na přetrvávající rozdělení společnosti.

Ratko Mladić se narodil v roce 1942 v Božanovići v dnešní Bosně a Hercegovině. Během jugoslávských válek velel silám Republiky srbské a byl obviňován z obléhání Sarajeva, které si vyžádalo přes 10 000 obětí, a z masakru ve Srebrenici. Po obvinění v roce 1995 se skrýval až do roku 2011, kdy byl zatčen v Srbsku. V roce 2017 ho tribunál v Haagu odsoudil k doživotnímu vězení, rozsudek byl potvrzen v roce 2021.

Jeho smrt a následný pohřeb se tak stávají zkouškou, jak se Srbsko vyrovnává se svou nedávnou minulostí. Zatímco vládní propaganda hovoří o „spravedlivém boji za národní zájmy“, mezinárodní společenství a část domácí opozice varuje před revizionismem. „Tento pohřeb není o smíření, ale o potvrzení jedné interpretace dějin,“ komentoval pro BBC srbský historik Dubravka Stojanović.

Pohřeb je naplánován na neděli 6. září v Bělehradě. Očekává se, že se zúčastní tisíce lidí, včetně delegací z Republiky srbské a Ruska. Bezpečnostní opatření budou posílena, aby se předešlo incidentům mezi příznivci a odpůrci.