Luxusní ostrovní ráj: Jak dopadl Kushnerův nákup albánského ostrova?

Když na konci roku 2025 vyšlo najevo, že společnost Jareda Kushnera, zetě bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, získala práva na rozvoj dvou ostrovů u albánského pobřeží, vzbudilo to nadšení i obavy. Plán počítal s výstavbou luxusního hotelového komplexu na ostrově Zvërnec a exkluzivního resortu na strategicky položeném ostrově Sazan, který za studené války sloužil jako vojenská základna. Albánská vláda projekt prezentovala jako klíčovou investici, která podpoří cestovní ruch a vytvoří pracovní místa.

Kushnerova firma Atlantic Council pro rozvoj (později přejmenovaná) získala souhlas od albánské vlády premiéra Ediho Ramy, a to bez veřejné soutěže. Podle dostupných informací byla práva udělena na základě přímého jednání, což se později stalo terčem kritiky. Podrobnosti smlouvy, včetně výše poplatků a délky pronájmu, nebyly zveřejněny.

Proti projektu se zvedla vlna odporu. Už v březnu 2026 se v Tiraně i ve Vlorë, nejbližším městě k ostrovům, konaly protesty organizované opoziční Demokratickou stranou a aktivisty. Demonstranti nesli transparenty s nápisy jako „Naše ostrovy nejsou na prodej“ a „Kushner, jdi domů“. Kritici poukazovali na to, že ostrov Sazan je vojenským územím s omezeným přístupem a jeho přeměna na turistický resort by mohla ohrozit bezpečnost a životní prostředí.

Protesty eskalovaly v dubnu, když stovky lidí zablokovaly silnici vedoucí k nábřeží ve Vlorë. Policie zasáhla a zadržela několik demonstrantů. Albánský prezident Bajram Begaj, který je kritikem vlády, vyjádřil solidaritu s protestujícími a vyzval k přezkoumání dohody. Mezinárodní pozornost přilákala i petice, kterou podepsalo přes 40 000 lidí, a výzvy organizací jako Levněji (Levizja) a Green Albania.

Opozice požadovala zveřejnění plné smlouvy a zahájení parlamentního vyšetřování. Kritici rovněž upozornili na to, že Kushnerův projekt je součástí širšího trendu, kdy se vlády v regionu západního Balkánu snaží přilákat zahraniční investory i za cenu obcházení standardních postupů. Podle zpráv Balkan Insight se podobné kontroverze objevily i v Srbsku a Severní Makedonii.

Od oznámení projektu v březnu 2024 se projekt nachází v patové situaci. Albánský nejvyšší správní soud přijal stížnost podanou ekologickými organizacemi a pozastavil stavební povolení do doby, než prošetří zákonnost postupu. Kushnerova společnost mezitím oficiálně neoznámila, že by od projektu upustila, ale podle zdrojů z okolí developera se zvažují alternativní lokality.

Albánská vláda se snaží projekt udržet při životě. Premiér Rama v zářijovém rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že „investice jsou pro Albánii klíčové“ a že „menšina nemůže blokovat pokrok“. Tento postoj však naráží na rostoucí skepsi veřejnosti. Průzkum agentury Barometer v říjnu ukázal, že 62 % Albánců považuje projekt za škodlivý pro zemi, a to především kvůli obavám z korupce a ztráty veřejného přístupu k pobřeží.

Mezitím se Kushnerovy další investice v regionu, včetně projektu v Srbsku, setkávají s podobnými obtížemi. Podle OCCRP čelí jeho firmy v Srbsku vyšetřování kvůli možnému střetu zájmů. Tento vývoj naznačuje, že ambiciózní plány bývalého poradce Bílého domu nemusí být tak snadno realizovatelné, jak se původně zdálo. Nelze ale vyloučit, že se po řádném skončení druhého mandátu amerického prezidenta Trumpa bagry na ostrovy opět vrátí.